Jiří Pavorin z Pavorinu aneb o zobrazení páva na obecních symbolech
Na konci 20. století se zastupitelstvo obce Bedihošť rozhodlo usilovat o získání znaku a praporu obce. Návrh vypracoval heraldik Jiří Louda (1920–2015), který je i autorem současného českého státního znaku. Louda se při vytváření našich obecních symbolů inspiroval zobrazeními na starých obecních pečetích, což je obvyklý postup. Jeho návrh byl projednán na schůzi Podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky dne 14. 2. 2001 a doporučen předsedovi sněmovny k udělení. Dne 5. 4. 2001 udělil Václav Klaus z pozice předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky obci Bedihošť obecní znak a vlajku.
Popis obecního znaku: „Ve stříbrném štítě nad červenou patou s položenou stříbrnou radlicí je zobrazen modrý tokající páv se zlatou korunkou a zbrojí.“ Páv byl totiž zobrazen na staré obecní pečeti ze 17. století, což zřejmě přispělo ke vzniku pověsti, která velmi svérázným způsobem vysvětluje vznik názvu obce. V naší obci se již ve středověku nacházel zájezdní hostinec. Podle pověsti v něm jednou přespal host, který si stěžoval, že páv budí hosty. Zkomolením slov „budí hosty“ vznikl název Bedihošť. Tolik alespoň praví pověst, jež byla zaznamenána na přelomu 17. a 18. století. Podobné legendy a nereálné výklady názvu má řada dalších obcí a měst, nicméně existují fundované výklady názvu a ty většinou zmiňují staré osobní jméno Bedihost. Stříbrná radlice odkazuje na pečeť osady Václavovice z roku 1788 (Václavovice byly založeny roku 1784 a jedná se o místní část obce Bedihošť – do roku 1983 i úředně).
A jak lze vysvětlit výskyt poněkud exotického páva na staré obecní pečeti? Je velmi známým faktem, že Bedihošť patřil dlouhá staletí premonstrátské kanonii na Klášterním Hradisku u Olomouce. Jiří Pavorin z Pavorinu (ročník 1554) byl jedním z desítek opatů v historii kláštera Hradisko, funkci vykonával v letech 1594–1608. Na osobním znaku Jiřího Pavorina z Pavorinu byl znázorněn páv. Erbu a predikátu užíval opat již od roku 1594. Dne 13. 1. 1600 byl opat a jeho strýcové Martin a Adam povýšeni do šlechtického stavu (nobilitace). Ve stejném roce jim byl udělen polepšený znak: čtvrcený štít – v 1. a 4. modrém poli zlatý vzpřímený lev, ve 2. a 3. poli kráčející páv v přirozených barvách. Erbem Pavorinů z Pavorinu byl v roce 1602 vyzdoben též jeden z olomouckých renesančních tisků (viz fotografie). V obci Ústín (poblíž Olomouce) se nachází kamenná deska z roku 1594, která kromě znaku kanonie Hradisko obsahuje rodový znak opata Jiřího Pavorina (vyobrazení páva).
Jiří Pavorin z Pavorinu byl původem měšťan ze slezského města Opole. Opatem kláštera Hradisko byl v době vlády císaře Rudolfa II. a za olomouckých biskupů Stanislava Pavlovského a Františka Dietrichštejna. Jiří Pavorin zemřel 5. 5. 1608 a byl pohřben v konventním kostele sv. Štěpána. Pavorinovy ostatky byly v roce 1642 zdevastovány v průběhu švédského drancování Olomouce. Páv se na obecní pečeti objevil s největší pravděpodobností v době působení Jiřího Pavorina ve funkci opata (nebo nedlouho po jeho smrti). Vyobrazení páva na obecních znacích tedy souvisí s tím, že naše obec patřila klášteru Hradisko (až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen na základě josefínských reforem). Objekt bývalého kláštera Hradisko již dlouho slouží jako Vojenská nemocnice Olomouc. Předkům můžeme poděkovat za pěknou pověst, jež v zobrazení páva mylně hledá kořeny názvu obce.
Použité zdroje: http://www.mvcr.cz/mvcren/article/bedihost-olomoucky-kraj.aspx (Jan Zachar - heraldické údaje k obci Bedihošť)
BLINKA, František: Z historie kláštera Hradiska. Vyprávění o klášteru Hradisko, jeho opatech a době, ve které žili. Olomouc 2004.
MLČÁK, Leoš: Pozdně renesanční erbovní desky Jiřího Pavorina z Pavorinu, v letech 1594 až 1608 opata kanonie Hradisko u Olomouce. Vlastivědný věstník moravský, roč. LVI, č. 2/2004, s. 182-188.
VAVROUCH, Ladislav: Bedihošť v novém tisíciletí. 725 let obce. Bedihošť 2001.
Mgr. Petr Jirák