Bedihošť a partyzáni
V roce 1944 již bylo jasné, že hitlerovské Německo a jeho spojenci druhou světovou válku prohrají. Tato skutečnost se stala velkým impulsem pro nárůst odbojové činnosti proti nenáviděným nacistickým okupantům a jejich pomahačům na všech okupovaných územích, tehdejší Protektorát Čechy a Morava nevyjímaje.
Od podzimu 1944 se prudce zvyšoval počet partyzánských oddílů působících zejména v hornatých a lesnatých částech naší vlasti. V noci z 30. září na 1. října 1944 seskočil na Vyškovsku poblíž Račic a Ruprechtova sovětský výsadek Jermak, jehož členové měli za úkol posílit a organizovat partyzánské hnutí na mnoha místech Moravy. Na Konicku a Litovelsku působila skupina Jermak-Kružilin, v blízkém okolí Prostějova skupina Jermak-Volkov, která byla po smrti velitele oddílu Pavla M. Volkova (padl 28. 4. 1945 ve Vícově) přejmenovaná podle nového velitele Evžena N. Porošina na skupinu Jermak-Porošin. Tato skupina byla nejvýznamnějším partyzánským oddílem, který na Prostějovsku za druhé světové války působil. Oddíl provedl mnoho zásobovacích a ozbrojovacích akcí, dále některé sabotážní a diverzní akce. Mezi místními obyvateli našel oddíl mnoho pomocníků, ve Výšovicích si zřídil dva velké bunkry, které sloužily jako sídlo štábu. Tiskl se zde rovněž ilegální tisk. Oddíl zejména na jaře 1945 několikrát napadl menší skupiny německých vojáků a esesáků, např. ve Vícově nebo u Malého Hradiska. Povedenou akcí oddílu byl rovněž přepad skladiště Volkssturmu v tehdejším Německém domě v Prostějově, ke kterému došlo 18. 4. 1945.
Partyzánský oddíl Jermak-Volkov (Porošin) měl své pomocníky i v naší obci: jako členové oddílu byli po válce uznáni čtyři místní obyvatelé: Václav Adamčík (ročník 1901), Karel Dostál (ročník 1905), František Krč (ročník 1902) a Vojtěch Kovařík (ročník 1921), který byl dokonce jedním z velitelů oddílu. Dalších šest obyvatel Bedihoště je v poválečné kronice oddílu (je uložena ve Státním okresním archivu v Prostějově) uvedeno jako pomocníci partyzánů: Kovaříkovi rodiče, Ladislav Borek (ročník 1916), František Frištenský (ročník 1887), František Hanusík (ročník 1912), František Komárek (ročník 1903).
Zjistit, jak se projevovala odbojová činnost těchto našich statečných občanů je 65 let od konce války nesmírně obtížné. V odborné knize Prostějovsko v době nacistické okupace a protifašistický odboj v letech 1939-1945 historik Josef Bartoš píše o záchraně dvou účastníků Slovenského národního povstání, kteří byli odváženi do koncentračních táborů. S pomocí bedihošťských odbojářů unikli a dostali se do výšovického bunkru. Jeden ze zachráněných – Egon Burian se stal významným členem partyzánského oddílu Jermak-Volkov (Porošin).
Další odbojovou činnost našich občanů zmiňuje příslušná obecní kronika, jejíž záznamy však musíme brát s rezervou. Kronika uvádí dodávání potravinových lístků a obuvi partyzánům, získání zbraní a munice z vojenského skladiště umístěného v cukrovaru a od maďarských vojáků výměnou za civilní šaty, sabotážní činnost na železniční trati mezi Nezamyslicemi a Prostějovem, přerušování telefonního spojení a dokonce i zničení dvou přijímacích a jedné vysílací stanice na letišti v Prostějově. Z těchto akcí jsou úředně doložené sabotáže na místní železnici. Po válce si jejich provedení nárokovalo mnoho partyzánů a odbojářů nejen z Bedihoště.
Mgr. Petr Jirák