Ohlédnutí za historií stříbrného plátna v Bedihošti
Biograf byl v naší obci zřízen v roce 1927. Alespoň tak uvádí záznamy prvního dílu obecní kroniky. Podle jiných zdrojů bylo kino zprovozněno již v roce 1926. Kino postupně vystřídalo tři různá místa. Nejprve se promítalo v malém sále václavovské hospody Jakuba Vymětala (č. p. 432). V polovině třicátých let 20. století Sokol zakoupil přístroj pro zvukové filmy. Kino se přemístilo do sokolovny vybudované v roce 1933. Prvním vedoucím (správcem) kina byl již od jeho založení Václav Adamčík (ročník 1901), který filmy i promítal. Prvním zvukovým filmem promítaným v Bedihošti byl „C. k. polní maršálek“ s Vlastou Burianem v hlavní roli.
Za protektorátu přešlo kino pod Obecní úřad Bedihošť, o jeho provoz se dále staral Václav Adamčík, který měl k dispozici řadu dobrovolných spolupracovníků – promítačů. V tehdejší době došlo k položení parket, k opatření sklopných křesel a nového jeviště. Od roku 1942 až do konce války neslo kino název „Viktoria“.
Po osvobození v roce 1945 bylo kino zpětně přejmenováno na Sokol. O Vánocích 1945 byl provoz kina obnoven vysíláním sovětského filmu „Ona brání vlast“. V roce 1954 měl biograf toto vybavení: 1 kompletní aparatura s příslušenstvím, 1 promítací plátno, 1 bedněná pokladna, 3 reklamní skříňky. Správcem kina byl Václav Adamčík, operatérem Otto Kouřil, pokladníkem Ludvík Blažek, uvaděčem Augustin Otruba, uklízečkou Žofie Otrubová. V roce 1957 přešlo kino do řízení a financování místního národního výboru (MNV). Koncem roku 1958 byl Václav Adamčík na svou žádost zproštěn funkce vedoucího kina. MNV novým vedoucím jmenoval Bohumila Přikryla (ročník 1932), který se funkce zhostil od 1. 1. 1959. Mimochodem byl tehdy i předsedou MNV (pro mladší – obdoba dnešního starosty). V roce 1959 byl pro provoz kina adaptován sál v patře obecního hostince (kulturního domu) a zakoupeny dva promítací stroje MEO II (16 mm). Promítačem byl tehdy Slávek Chytil, jenž tuto práci vykonával dlouhou dobu. V roce 1964 se promítalo 3x týdně, průměrná návštěvnost činila 57 osob na jedno představení.
Počátkem sedmdesátých let 20. století bylo kino modernizováno, v prvé řadě bylo zavedeno širokoúhlé promítání (stroje MEO IV). Slavnostní otevření se konalo 12. 6. 1973 za účasti K. Kalvody, tehdejšího předsedy Okresního národního výboru Prostějov. Biograf s kapacitou 156 míst obdržel název „Kino Krystal Bedihošť“. Za normalizace byl program kina doručován poštou do všech místních domácností. V letech 1973–1990 se o kino starala Marie Přikrylová, manželka B. Přikryla. Návštěvnost kina se pohybovala okolo 30 návštěvníků na jedno představení. Velkou konkurencí byla televize a od konce osmdesátých let 20. století rovněž videa.
Do počátku devadesátých let se v kině promítalo tři dny v týdnu, v neděli byl k dispozici i program pro děti, následovalo odpolední a večerní promítání. Poté se promítalo pouze jednou týdně (v neděli). Kvůli velké ztrátovosti a minimálnímu zájmu bylo kino v roce 1999 uzavřeno. V prosinci 2001 došlo k jeho krátkodobé obnově, kdy se konalo jedno představení za měsíc, většinou každou třetí neděli vyjma letních prázdnin. Poslední promítání se uskutečnilo v únoru 2005 za účasti osmi diváků. Poslední vedoucí místního biografu byla učitelka Jana Žůrková.
Použité prameny:
Státní okresní archiv Prostějov, fond MNV Bedihošť, inv. č. 63 (spisy k záležitostem kultury, kina a osvětové besedy z let 1950–1989)
Státní okresní archiv Prostějov, fond MNV Bedihošť, inv. č. 132-134 (obecní kroniky z let 1890–1973)
Poznámky pana Bohumila Přikryla
Použitá literatura:
VAVROUCH, Ladislav: Bedihošť, obraz obce a života obyvatel v průběhu staletí. Kostelec na Hané 1998
Bedihošťské zpravodaje, č. 6 (prosinec 2004) a č. 7 (březen 2005)
Mgr. Petr Jirák